Bezpečnost práce. Na první pohled otřepané téma. Ale v době masivního nástupu nových technologií získává nový rozměr, a především nové souvislosti. Technologický pokrok sice pomáhá snižovat tradiční rizika, ale zároveň vytváří zcela nové, stejně tak jako nároky na pracovníky.
Existuje celá řada studií, které upozorňují na to, že v automatizovaném prostředí je lidská chyba často spouštěčem krizových situací. Ne proto, že by lidé byli nedbalí, ale proto, že systém kolem nich se stal příliš komplexním. Mnohé státy i ekonomické bloky si tuto situaci uvědomují a směřují značné prostředky do posilování bezpečnosti. Globální investice v této oblasti rostou závratným tempem – mezi lety 2023 a 2030 se očekává nárůst trhu téměř o 200 miliard dolarů, a to napříč Evropou, Asií i Amerikou (dle dat ZION, FUTURE, B FORTUNE).
Technologie jako pomocník – i riziko
Mnoho provozů dnes spoléhá na robotizaci a automatizaci. Stroje pracují rychleji, přesněji, bezpečněji, ale zároveň jsou nekompromisní. I když jsou vybaveny ochrannými prvky, některé činnosti vyžadují úzkou spolupráci člověka a stroje. A právě tam vzniká prostor pro nečekaná rizika.
S rostoucími nároky na produkty se mění i charakter prostředí, ve kterém lidé pracují. Více práce ve výškách, manipulace s moderními materiály, údržba antén, montáže technologií na exponovaných místech, to vše přináší nové výzvy.
A pak tu jsou místa, kde riziko vzniká už samotným prostorem: uzavřené kontejnery, těžba, AI řízené dopravní prostředky, vysokonapěťové sítě nebo chemická výroba. V těchto případech nestačí jen věřit, že je vše v pořádku. Je nutné vědět.
Pasivní a aktivní bezpečnost – v praxi i realitě
Bezpečnostní opatření se běžně dělí na pasivní a aktivní.
Pasivní bezpečnost znamená školení, procedury, pokyny, osobní ochranné pomůcky, vymezené a monitorované zóny.
Aktivní bezpečnost jde dál – detekuje situaci, která už nastala a vyvolá reakci: detekce pádu, stisknutí SOS tlačítka, aktivace požárního systému apod.
„Ale současné technologie umožňují ještě víc: rozpoznat potenciální hrozbu dřív, než se stane krizovou. A právě to bylo impulzem, proč jsme vytvořili řešení SIBLink, které sleduje nejen člověka, ale i podmínky kolem něj a pomáhá reagovat ještě předtím, než je pozdě,“ říká Petr Kořenek, CEO&FOUNDER, Rallcont.
Příklady využití SIBLink aneb Konkrétní zadání = konkrétní odpovědi – následující situace nevznikly teoreticky.
Vznikly ze skutečných požadavků firem, které hledaly způsob, jak chránit své lidi:
• Úraz elektrickým proudem: Umíte detekovat zásah a vypnout proud? Ano. Detekce kontaktu a okamžité přerušení napájení.
• Zbytečné pohyby po prodejně: Umíte sledovat procesy a snížit fyzickou zátěž pracovníků? Ano. Monitoring, AI analýza, úspora provozních nákladů o 3,4 % (přes 100 milionů Kč).
• Terénní pracovníci: Umíte poznat, že je někdo v nouzi? Ano. Detekce pádů, změny prostředí, lokalizace, bezvědomí.
• Nebezpečné látky v prostoru: Umíte včas varovat? Ano. Monitoring pohybu, senzorika v prostorech i na lidech, automatická reakce.
Dnes už není problém data sbírat. Klíčové je, co s nimi uděláme. Prediktivní analýza pomáhá hrozbám předejít, a to je skutečná změna.
Pomoc, která přichází ve správný okamžik
Pracovní prostředí se mění rychleji než kdy dřív. A i když mnozí dělají maximum pro zajištění bezpečnosti, technologie dnes nabízí nové možnosti, jak rizikům předcházet dřív, než se naplno projeví. Ne jako náhrada za lidskou pozornost, ale jako spolehlivý pomocník navržený s ohledem na skutečné potřeby lidí.
Bez ohledu na to, kdo má bezpečnost formálně na starosti, otázka včasné reakce a dostupnosti správných informací ve správný okamžik, zůstává tématem, které se týká nás všech. A je stále aktuálnější.