NOVINKY V SEKCI PRO KOLEKTIVNÍ VYJEDNÁVÁNÍ

Závěrem roku pro Vás připravila malé shrnutí vyjádření českých ekonomů k tématu Recese a stále vysoké inflace vedoucí naší sekce Petra Kubistová:

Česká ekonomika se řítí do zimní recese. Tvrdí to analytici Raiffeisenbank, podle kterých se rostoucí životní náklady nebo stoupající úrokové sazby začínají negativně propisovat do poptávkové strany hospodářství. S tím souvisí í značný pokles spotřebitelské důvěry, který je podobný jako při poslední globální finanční krizi v roce 2008.

Energetický a válečný šok na nabídkové straně se tak v České republice pomalu začíná transformovat do problému s poptávkou. Podobné potíže ale hlásí i další evropské ekonomiky nebo Spojené státy.

„Do roku 2024 nepočítám s prudkým oživováním české ekonomiky. Česká nás dlouhá cesta k normálu, a to i kvůli strukturálním změnám české ekonomiky. Ta se totiž v posledních měsících nedokázala jako jedna z mála v Evropě vrátit na svou úroveň před vypuknutím pandemie. Bude třeba se podívat na překážky, které tomu brání,“ okomentovala výhled hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.

Největší problém je podle Horské hlavně v drahých energiích, vysokých cenách pohonných hmot nebo ve stále rostoucích mzdových nákladech. Pomoci ale může automobilový sektor, a to v případě, jestli se mu podaří udržet stabilní dodávky materiálů. V takovém případě by totiž tato sféra tuzemského průmyslu mohla vybalancovat pokles objednávek z jiných částí českého hospodářství.

Horská ale zároveň pro příští měsíce vidí i další pozitiva. „Vypadá to, že se nám i pro příští rok podaří zajistit dostatečné dodávky důležitých energetických surovin. Jejich pokrytí by tak mohlo být dostatečné. Zároveň dochází ke stabilizaci dodavatelských řetězců po dlouhé pandemii nemoci covid-19, což je také možné hodnotit pozitivně,“ řekla Horská.

V listopadu spotřebitelské ceny meziročně stouply o 16,2 procenta. Meziměsíčně byly vyšší o 1,2 procenta. Tento vývoj ovlivnily zejména vyšší ceny bydlení a potravin. Ty meziročně zdražily o 27,1 procenta. Nejvýrazněji se zvýšení cen dotklo mouky, polotučného trvanlivého mléka nebo třeba vajec. Ještě v říjnu ale spotřebitelské ceny vzrostly o 15,1 procent.

„Čísla inflace jsou ke konci roku značně rozkolísaná. Mísí se jednak protiinflační vliv fiskálních opatření, které chrání spotřebitele, jako je třeba úsporný tarif a zároveň trvá proinflační vývoj v důležitých segmentech ekonomiky,“ uvedl analytik David Vagenknecht z Raiffeisenbank.

Ten ale zároveň dodal, že postupný pokles inflace k jednociferným hodnotám přijde ve druhé polovině příštího roku. I tak ale podle něj stále panují rizika, která by mohla tento cíl narušit. Problematický je stále napjatý trh práce, kde panují stále vysoké tlaky na růst mezd anebo možné silnější globální oživení, než se kterým analytici nyní počítají. V takovém případě by totiž hrozil podobný nepoměr poptávky a nabídky, se kterým svět bojoval už během pandemie nemoci covid-19.

„Trh práce počítá s tím, že nezaměstnanost zamíří ke čtyřem procentům, což je při pohledu do minulosti stále velmi nízké. Nedá se tak hovořit o silném ochlazení na trhu práce a to může podporovat vyšší míru inflace. Propouštění může potkat hlavně energeticky náročné sektory. Přesto ale trh práce bude pomáhat absorbovat současné problémy a růst míry nezaměstnanosti bude nejspíš jen mírný,“ dodal Vagenknecht.