NOVINKY V SEKCI PRO PRACOVNĚPRÁVNÍ VZTAHY

Nemožnost návratu zaměstnance ze zahraničí v důsledku geopolitického konfliktu

Eskalace ozbrojených konfliktů a následné uzavírání vzdušného prostoru představují situace, které český zákoník práce výslovně neřeší. V praxi však mohou vyvolávat zásadní otázky týkající se právní kvalifikace nepřítomnosti zaměstnance, nároku na náhradu mzdy či rozdělení rizik mezi účastníky pracovněprávního vztahu.

Aktuální dění ve světě (březen 2026) a dotazy z praxe nás proto přiměly k sestavení stručného materiálu (viz níže), který se těmto situacím věnuje z pohledu pracovního práva.

Děkujeme Mgr. Kláře Gottwaldové za jeho přípravu.

Materiál se zaměřuje zejména na tři situace:

• nemožnost návratu zaměstnance ze zahraničí v důsledku geopolitického konfliktu jako překážku v práci,

• nemožnost návratu ze zahraniční dovolené,

• nemožnost návratu ze služební cesty.

Věříme, že tento materiál může být užitečnou pomůckou při řešení podobných situací, ať už z pohledu zaměstnavatele, nebo zaměstnance.

S pozdravem,

Mgr. Daniela Nyklová
tajemnice odborných sekcí

————————————————————

Nemožnost návratu ze zahraničí – souhrn:

Nemožnost návratu zaměstnance ze zahraničí v důsledku geopolitického konfliktu jako překážka v práci

Eskalace ozbrojených konfliktů a následné uzavírání vzdušného prostoru představují situace,
které český zákoník práce výslovně neřeší. V praxi však vyvolávají zásadní otázky týkající se
právní kvalifikace nepřítomnosti zaměstnance, nároku na náhradu mzdy a rozdělení rizik mezi
účastníky pracovněprávního vztahu.
Aktuální dění ve světě (březen 2026) a dotazy mých klientů mne přiměly k sestavení tohoto
materiálu. Pokud Vám pomůže v řešení Vaší situace, ať už z pozice zaměstnavatele nebo z pozice
zaměstnance, budu ráda.

Kde v zákoně hledat
Právní úprava překážek v práci je obsažena zejména v § 191 a násl. zákoníku práce. Osobní
překážky v práci konkretizuje § 199 zákoníku práce, který odkazuje na prováděcí předpis, a to
nařízení vlády č. 590/2006 Sb. Toto nařízení vymezuje tzv. jiné důležité osobní překážky v práci,
mezi nimi i “Přerušení provozu nebo zpoždění hromadných dopravních prostředků, nemůže-li
se zaměstnanec dostavit do zaměstnání jiným přiměřeným způsobem.”

Jak si vykládat „přerušení provozu“?
Smyslem citovaného ustanovení je řešit krátkodobé a nepředvídatelné výpadky běžné dopravy
při cestě zaměstnance do zaměstnání. Typickými příklady tak jsou: náhlé přerušení železniční
dopravy, kolaps městské hromadné dopravy, nepředvídatelné uzavření dopravní komunikace,
kolony na cestách apod.
Tato překážka se vztahuje na cestu do zaměstnání a právní úprava cílí na běžné dopravní
komplikace v rámci vnitrostátní mobility, nikoli na vícedenní nemožnost návratu ze zahraničí
způsobenou uzavřením vzdušného prostoru v důsledku ozbrojeného konfliktu.

NEMOŽNOST NÁVRATU ZE ZAHRANIČNÍ DOVOLENÉ
Pokud se zaměstnanec nemůže vrátit z dovolené v zahraničí, pak rozhodně nejde o překážku na
straně zaměstnavatele (či například situaci spadající pod režim pracovní cesty). Jde čistě
o okolnost vzniklou v osobní sféře zaměstnance. Situaci tak lze kvalifikovat jako jinou důležitou
osobní překážku v práci, byť výslovně nepojmenovanou. Zaměstnanec má povinnost o tomto se
zaměstnavatelem komunikovat, zaměstnavatele informovat (jinak hrozí neomluvená absence)
a podmínkou “omluvitelnosti” je pak tedy samozřejmě: objektivní nemožnost návratu, absence
reálně dostupné alternativy, aktivní přístup zaměstnance k řešení situace.
Náhrada mzdy nenáleží, neboť zákon ji v tomto případě nepřiznává a nejde o překážku na straně
zaměstnavatele.
Řešení: neplacené volno, prodloužení dovolené (vždy dohoda!).

NEMOŽNOST NÁVRATU ZE SLUŽEBNÍ CESTY
Odlišný právní režim nastává, pokud byl zaměstnanec vyslán na pracovní cestu podle ust. § 42
zákoníku práce. V takovém případě totiž zaměstnanec vykonává práci a na směnu se nemohl
dostavit v důsledku výkonu práce pro zaměstnavatele. Jedná se tedy o překážku na straně
zaměstnavatele. Po celou dobu trvání pracovní cesty zaměstnanci náleží zahraniční stravné,
náleží nutné vedlejší výdaje, náleží náhrada ubytování (schovávat doklady!).

Zde je třeba si položit otázku: Proč zaměstnanec není na směně?
Protože:

• si vzal dovolenou? (osobní sféra)
• nebo protože ho zaměstnavatel vyslal do zahraničí? (výkon práce pro zaměstnavatele)

Pokud je stále na pracovní cestě, nemůže být současně „nepřítomen z osobních důvodů“.
Nemožnost dostavit se na další směnu je při pracovní cestě přímým důsledkem toho, že plní
úkol zaměstnavatele.

Příklad:
Zaměstnanec má návrat z pracovní cesty v neděli večer. V pondělí má směnu 8:00–16:30 hod.
Let z Dubaje je ale zrušen a zaměstnanec přiletí až ve středu večer, ve čtvrtek nastupuje na
směnu.
V pondělí, v úterý a ve středu tedy není na směně, protože:
1. je stále na pracovní cestě,
2. nemůže se vrátit,
3. situace vznikla při plnění pracovního úkolu.
To je překážka na straně zaměstnavatele, nikoliv zaměstnance.

JE PRÁCE NA DÁLKU ŘEŠENÍ?
Teoretickým řešením může být dohoda o výkonu práce na dálku. Lze zprocesovat i přes e-mail.
Je však nutné posoudit bezpečnost dat, ochranu osobních údajů, otázky daňové rezidence,
odpovědnost za pracovní úrazy.
Nejde o automatickou povinnost zaměstnance ani zaměstnavatele.
Nutné si tedy pohlídat: písemnou dohodu ohledně výkonu práce na dálku, BOZP, bezpečnost
dat, formulář A1.

MŮŽEME DÁT VÝTKU/ZKONSTATOVAT NEOMLUVENOU ABSENCI?
Roli hrají okolnosti, aktivní přístup zaměstnance a rovněž to, zda existuje/existovala reálná
možnost návratu a zaměstnanec ji využil či nevyužil.